NIGHT

23. října 2013 v 23:45 |  Myšlenky
23:45 hod.
Ani nevím, jestli tyhle večery miluju nebo nenávidím. Chci změnit všechno. Všechno na sobě. Jídlo, pohyb, náladu, zájmy. Koukám na ty fotky na internetu a sakra vždyť já můžu být lepší. MŮŽU. Ale nevím, co mě pořád drží zpátky. Že by župan? Pro vysvětlení - je to můj nejoblíbenější kousek oblečení. Sem v něm krásně schovaná. J Moje břicho, nohy, tlustý ruce nic prostě není vidět. Miluju ho. Je to láska až za hrob. Nebo možná závislost? Kruci, teď kde je ten rozdíl? Mám toho chlupáče (ano, stále mluvím o županu) ráda. Ale proč to zas nezkusit? Proč zas nezačít vařit a chodit ven a fotit si každou kravinu? Proč ne? Dobře, teď bych mohla říct i proč jo, ale to bych sama sebe nastrčila do blbé situace, takže zůstanu jen u toho, proč ne?

Ooo, vždyť vypadat, jako slečna tady nahoře by bylo otřesné. Vážně hrůza. Chcete vědět proč? (v hlavě si teď marně snažím vymyslet alespoň jeden zatracenej důvod). Blbá otázka, to je přece jasný! Nevím. Boože ty vlasy, to břicho, ty nohy. Do hajzlu!! Zítra nejím!! Mlč mozku! A tak tady sedím - v tom županu. A plánuju si, jak budu cvičit a jíst zdravě a bla bla bla bla - pořád v tom županu. A za všechno stejně můžou kluci! To oni nám vnucujou představu, že tohle je sexy. No…. Dobře, ono to zatraceně sexy je. Ale nechci to zase dělat kvůli klukům, abych se jim líbila. Pak příjde nějakej debil, protože co si budem povídat, já na jiný ani snad nenarážím, nebo jiný neexistujou (spíš neexistujou) přijde, já se zamiluju nebo tak něco a on odejde a já se stejně vrhnu na sklenici nutelly, jako by to byla poslední záchranná loď na Titaniku. NASRAT! Možná v tom je ta chyba. Děláme to pro ně. Pro imaginární prince na bílých koních. Proboha, viděli jste někdy bílý koně? Hnus! Lepší sou černý ^_^. Kašlu na to, jdu spát. A zítra si udělám krásnou snídani. Dobrou, žádný holý bílky co vypadaj jak (umíte si představit, jak vypadaj smažený vajíčka bez žloutků? Jenom bílky? Jesli né, teď si to představte…hnus!) Týráme se zbytečně! Takže jdi můj milý mozku s těma imaginárníma hnusnýma koněma a princema někam. Stejně chci krále!

Nechci novej začátek. Můj začátek je narození a můj konec je smrt. Jen si v tom svým rozporuplným příběhu začnu novou kapitolku.

Sladké sny.

B.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama